Sexuální život ženy v manželství
Pohlavní soužití ženy a muže má v manželství několikerý smysl. Jeho prostřednictvím se nejenom uskutečňuje rozmnožování, nýbrž zároveň obohacuje život manželů zcela zvláštními hodnotami a hraje důležitou roli při zachování rovnováhy jejich duševního života. V poslední době se badatelům podařilo objevit mnoho cenných zákonitostí pohlavního života. S těmi nejdůležitějšími vás seznámíme v této kapitole.
Nebylo by správné, jak se o to pokoušeli v minulosti někteří badatelé, poznávat zákonitosti pohlavního života pouhým sledováním života zvířat. Potřeba pohlavního života u člověka není totiž závislá pouze na podnětech vycházejících z pohlavního pudu, nýbrž prýští z touhy být nablízku člověku druhého pohlaví, sdílet s ním nejintimnější myšlenky, pociťovat jeho náklonnost, porozumění i radost.
Jedním z předpokladů k harmonickému pohlavnímu soužití manželů je také určitý bytový prostor. V manželství, a to zvláště v prvních letech, neprobíhá totiž pouze povahové přizpůsobování a přivykání jednoho z manželů druhému, nýbrž nastává také přizpůsobování v intimním sexuálním soužití. Pohlavní reaktivita bývá totiž u nich zpočátku rozdílná; teprve po delší době pravidelného a častého spojení, které se uskutečňuje v klidu, pohodě a za vhodných podmínek, se mezi milenci dostavuje harmonie. Naopak v takových případech, kdy mají manželé pouze zřídka příležitost k pohlavním stykům, které jsou ještě navíc provázeny nervozitou a obavami, aby nebyli překvapeni (jak tomu bývá při společném bydlení s rodiči), se doba potřebná k vyrovnání rozdílů většinou prodlužuje.
Jak to však zařídit, aby měli manželé již od počátku dostatek soukromí pro sebe, když bydlí v malém bytě, v němž žijí ještě rodiče a případně i sourozenci? Nezbytnou podmínkou k uspokojivému řešení je dobrá vůle všech obyvatel bytu. Pokud jde o byt s více místnostmi, je třeba jednu z nich vyčlenit pro manžele. Není-li to možné, je záhodno provést alespoň takovou úpravu v stavbě nábytku, aby manželé měli alespoň jakési zdání soukromí. Lze to provést rozestavěním nábytku tak, aby přece jenom vznikl jakýsi soukromý prostor, který by byl určitým, byť nedokonalým soukromím manželů.
A co vlastní pohlavní styk? Nutným předpokladem pohlavního styku má být tzv. hygienická příprava. Člověk dvacátého století má totiž přistupovat k pohlavnímu styku nejenom čistý, ale ještě pokud možno s vůní čisté pokožky, umyté parfémovaným mýdlem nebo potřené příjemnou voňavkou.
Je třeba si uvědomit, že vlastní pohlavní styk se má skládat ze tří fází: přípravná fáze, soulož a uvolňovací fáze.
První z nich, tj. přípravná fáze, vytváří podmínky pro vznik sexuálního vzrušení a připravuje organismus k souloži. Sexuologové zjistili, že většina nesouladů v pohlavním uspokojení má své příčiny v tom, že přípravná fáze proběhla nesprávně anebo byla zanedbána vůbec. Jak tedy má příprava probíhat, aby splnila své poslání? Dříve se v příručkách o sexuálním soužití doporučovalo, aby přípravná fáze začínala polibkem. Dnes máme názory poněkud odlišné. Víme totiž, že muž dosáhne u ženy ještě více tím, že jí pomůže v domácnosti. Umyje nádobí, vyluxuje byt, dojde pro nákup apod. Je totiž třeba si uvědomit, že manžel mnohdy zastihne večer svou ženu po denní práci unavenou nebo rozladěnou, prostě v takové situaci, kdy by byl pohlavní styk zcela nevhodný. Pak by bylo málo platné zachovávat rady z odborné příručky o sexuální technice, jestliže by největším přáním ženy bylo, aby se po celodenním shonu v klidu vyspala.
Teprve tenkrát, když je žena do jisté míry odpočatá, má význam příprava polibkem. Kromě něžných polibků na ústa existuje celá škála dalších polibků, směřujících ke stupňování sexuálního vydráždění partnera. Ve chvíli, když oba manželé dosáhli dostatečného vzrušení a u obou se dostavila touha po spojení, je vhodné, aby následovala druhá fáze čili vlastní soulož.
Žádné komentáře:
Okomentovat