Jana mi dnes pustila znělku k prvnímu dílu Nemocnice na kraji města. A co jsem tam neviděla? Sanitku, jak uhání ulicí Na Petřinách, na křižovatce zahýbá doprava a hned zase doleva – do naší ulice Na Větrníku a jede okolo našich kolejí. To je zvláštní pocit, vidět známá místa v televizi… je v tom trochu nevěřícnosti, jako když člověk slyší svůj hlas z nahrávky. Srdeční aktivita malinko stoupne ;)
Větrník je vůbec vděčným námětem filmařů. Naše kolej, ba dokonce náš III. blok!, si zahrál i ve filmu Křtiny (1981, r. Z. Podskalský). To je ten film, kde mají snad všechny postavy houbová jména: inženýrka Hlívová, jejíž ústřední vlastností je hluboký dekolt, hlavní hrdina Honza Ryzec, žárlivý pan Koloděj, manželé Čirůvkovi atd. Možná by bylo dobré udělat analýzu, zda je nějaká souvislost mezi charakterem postavy a jedlostí houby, podle níž se daná postava jmenuje. Jestli platí jedlá houba = kladná postava.
Však zpět k Větrníku. Ten se objevuje hned na začátku filmu. Honza Ryzec se probouzí, čistí si v naší umývárce zuby, možná se i holí, to si nepamatuju, no a pak pádí po schodech a uhání ulicí na tramvaj. K tomu zpívá patrně Vašek Neckář (?) píseň Jsou rána má a rána tvá… Ta je docela pěkná a nebude ji, myslím, nutno uvést na pravou míru. Ovšem, co by bylo dobré uvést na pravou míru, jsou výsledky hledání zobrazivší se při zadání „Jsou rána má a rána tvá…“. A já bláhová myslela, že se dozvím něco o tom songu!
Žádné komentáře:
Okomentovat