Bylo nebylo. Pár roků zpátky ozýval se z pokoje 302B větníkovského bloku III smích. To jsme tehdy s Erikou vymýšlely příručku pro muže Jak to (ne)posrat.
Jak jsme si věřily, že? Mládí, drzost, naivní nadhodnocení vlastních zkušeností. Síla ženské svornosti a iluzorní bezpečí dívčího dvojlůžáku.
Dnes už bych asi si troufla jen na příručku pro ženy. Jak to posrat.
Pamět mi vyplavila, jak promyšlené jsme to tehdy měly, ale ani po pár týdnech nejsem s to si vybavit, co konkrétně jsme měly sesumírováno. A těch bodů mohlo být dobře deset. Píšu Erice, zda si je nepamatuje. Medici musejí mít lepšího pamatováka než bohemisté.
To se také potvrzuje: Erika připomíná obligátní krutohrůznou větičku "Byl jsem dobrej?". To se určitě ale nestalo mně, že bych byla recipientem tohoto sdělení. Něco tak strašného bych nemohla zapomenout! Muselo se to tedy přihodit Erice...?
"A pamatuješ na větu 'měšec je prázdný'?" ptá se Erika.
Hihňám se jako tehdy, ale na autora si nevzpomínám.
"No, takovej ten ... co kamarádil s Makovičkou ... a bydlel se Sunarem. Jak tehdy Sunar zorganizoval párty pro Nešťastný štěňátko a ona se vyspala s jeho spolubydlícím."
Kolik veselých vzpomínek je v těchto větách referujících o velkém lidském neštěstí! Makovička, naspeedovanej plešatící boreček, věčně bosý, si vaříval v kuchyňce odvar z makovic. Nejednou na něj zapomněl a voda se zcela vyvařila... Nešťastný štěňátko, nafoukaná prvačka, která přiváděla svou ubohou spolubydlící LuChlu (jež nám také vyzradila onu důležitou zprávu o stavu "měšce") tím, že všude nechávala posmrkané kapesníky a v lednici plesnivějící jídlo.
To byly časy, páni. A Sunar, duše milovaná... snad jako historik-amatér se specializací na kolej Větrník a všechny banálnosti jí se týkající tyhle řádky ocení.
A čemu se směješ dnes?
Smát se v posteli, ne pak s kamarádkou mimo ni, to je to umění. Snad by bylo lépe sestavit příručku Jak milenku okouzlit humorem? Snad sem jsme došly, Eriko? Že oč méně očekáváme v loži ty románové hrdiny, o to víc se s hrdiny každodennosti umíme od srdce zasmát... Nazí.
"Jako ženy předstírají orgasmus, tak tohle byl předstíraný neorgasmus," rozesmál mě a v očích měl radost.
I to už je minulost, ale je to cesta z dívčího dvoulůžáku. A tou chceme jít. Já určitě ano - a i ty.
pondělí 25. července 2011
středa 6. července 2011
sobota 23. dubna 2011
pondělí 18. dubna 2011
Bludička
Co nového v našem lese. Chci říci v našem parku.
V našem parku přibylo pár nových čtyřnožců. Přistěhovala se sympatická slečna s borderkou Flores. Paní, které umřel starý slepý kokr, si do týdne vzala z útulku psa nového. Zarážející je to, že je to pes pro silného chlapa. Žíhaný Onur má předky bojovníky a síly a divokosti za tři čtyři psíky. Nebohá jeho dobrodinka je jím venčena způsobem nedůstojným pro starou dámu. Nicméně paní glanc neztrácí a je s Onurkem, zdá se, navýsost spokojena, a tomu, jak se s ní "nevinně" přetahuje, se s nadhledem chichotá. Uvidíme, jak to bude, až bude Onur aklimatizován a bude moci být vypuštěn bez vodítka.
Koudy má nový obojek. Není to však to jediné, čím se Koudy v poslední době proslavil. Údajně štěkal u divadla tak usilovně, že pro nás všechny vyštěkal zákaz volného pohybu psů na plácku bezprostředně u divadla, a to pod pokutou 1000 Kč. Díky, Kouďáku...
Jsou věci, které by si člověk propříště odpustil. Googýnkova panička se zapřísahala, že už nikdy nikdy never more by nechtěla psa, ale jedině fenku. "Dyť se na něj podivejte, voči vytřeštěný, zase se mu to v tý palici překrvilo." Nutno upřesnit, že v palici ne. Své psí mužství prý Googy staví nejraději na odiv v MHD. Rozvalí se a vystavuje svou mužnou ozdobu na odiv spolucestujícím, kteří však rozpačitě odvracejí zraky.
Toník měl zlý průjem. Vím, že jeho panička nechala podobně jako já v posledních týdnech u veterináře dva tisíce, tedy jsem se po dlouhé době, kdy jsme se potklaly, ptala, co Toník a jeho střevní potíže.
"Už dobrý, dobrý, ale vod tý doby, co měl ten průjem, to má furt řídký. Von je prostě celej po mně," řekla zlá Edna.
Ano, jsou novinky, které by člověk raději nevěděl.
V našem parku přibylo pár nových čtyřnožců. Přistěhovala se sympatická slečna s borderkou Flores. Paní, které umřel starý slepý kokr, si do týdne vzala z útulku psa nového. Zarážející je to, že je to pes pro silného chlapa. Žíhaný Onur má předky bojovníky a síly a divokosti za tři čtyři psíky. Nebohá jeho dobrodinka je jím venčena způsobem nedůstojným pro starou dámu. Nicméně paní glanc neztrácí a je s Onurkem, zdá se, navýsost spokojena, a tomu, jak se s ní "nevinně" přetahuje, se s nadhledem chichotá. Uvidíme, jak to bude, až bude Onur aklimatizován a bude moci být vypuštěn bez vodítka.
Koudy má nový obojek. Není to však to jediné, čím se Koudy v poslední době proslavil. Údajně štěkal u divadla tak usilovně, že pro nás všechny vyštěkal zákaz volného pohybu psů na plácku bezprostředně u divadla, a to pod pokutou 1000 Kč. Díky, Kouďáku...
Jsou věci, které by si člověk propříště odpustil. Googýnkova panička se zapřísahala, že už nikdy nikdy never more by nechtěla psa, ale jedině fenku. "Dyť se na něj podivejte, voči vytřeštěný, zase se mu to v tý palici překrvilo." Nutno upřesnit, že v palici ne. Své psí mužství prý Googy staví nejraději na odiv v MHD. Rozvalí se a vystavuje svou mužnou ozdobu na odiv spolucestujícím, kteří však rozpačitě odvracejí zraky.
Toník měl zlý průjem. Vím, že jeho panička nechala podobně jako já v posledních týdnech u veterináře dva tisíce, tedy jsem se po dlouhé době, kdy jsme se potklaly, ptala, co Toník a jeho střevní potíže.
"Už dobrý, dobrý, ale vod tý doby, co měl ten průjem, to má furt řídký. Von je prostě celej po mně," řekla zlá Edna.
Ano, jsou novinky, které by člověk raději nevěděl.
pondělí 11. dubna 2011
znásilnění ShErloXa holmese
"Nové dynamické zpracování" Sherlocka Holmese považuju za znásilnění této literární postavy. Jsou tím vinni tvůrci dva roky starého filmu, nejvíc asi režisér - Guy Ritchie. Nejznámější detektiv všech dob byl hollywoodskými žabaři znásilněn tím, že je za každou cenu neudolatelně SEXY, ano, neudolatelně, nikoli neodolatelně.
Je to už taková bolest dnešní doby, ach ano (svět se v pr... obrací). Skoro všichni a všechno chtějí být seksííí. A tak Sherlock Holmes pro diváka 21. století musí být seksííí též (Irena Adlerová, ta nesmírně inteligentní dáma, jejíž kouzlo spočívalo v tom, že se Holmesovým životem jen MIHNE, je tu také dehonestována a je krutopřísně seksí, seksíí tak, že už není možno použít pro ni označení dáma, ani přívlastku inteligentní).
Taky musí být Homes AKČNÍ. Akčnější než slizoun Seagal, akčnější než Žánklótfandam, akčnější než slevy v Intersparu... "Holmesovy bojové schopnosti jsou stejně tak smrtící jako jeho pověstný intelekt," varoval oficiální text distributora. Nutno dodat, že smrtící jsou zejména pro toho, kdo by si přál, aby se filmový Sherlock alespoň trochu podobal tomu literárnímu. Mnohem víc než nakadeřený manekýn s očima mrkací panny by to snad měl být "anglicky vypadající" podivín, u kterého opravdu nesejde na tom, aby měl v každém momentu dokonalý účes - tedy nemělo by to být jeho jedinou, ústřední charakteristikou. U filmového Sherlocka však je, protože jinak není schopen, navzdory své dynamičnosti a akčnosti, skoro ničeho. Ono taky jak a co hrát, když celý příběh drží horko těžko pohromadě, scénář je učiněná tragédie a celé to je JAKO magicko-hororové, uááá. (Hezky to vystihl jeden z komentátorů na čsfd: "Sherlock a Watson chodí bůh ví proč z baráku do baráku, tam na ně vždycky někdo vybafne nebo nachystá nástrahu, chvíli se to řeže, a pak se jde zas o dům dál.") Dokonce není Holmes - na rozdíl od své nepřekonatelné literární předlohy - schopen iritovat svou arogantností. To na něm přece má být půvabné, že si člověk řekne, panebože, to je kretén, ale je zatraceně dobrej. U filmového zpracování však nezbývá než tento titul přenechat tvůrcům, ovšem bez toho dodatku. Zatraceně dobré to rozhodně není.
Je to už taková bolest dnešní doby, ach ano (svět se v pr... obrací). Skoro všichni a všechno chtějí být seksííí. A tak Sherlock Holmes pro diváka 21. století musí být seksííí též (Irena Adlerová, ta nesmírně inteligentní dáma, jejíž kouzlo spočívalo v tom, že se Holmesovým životem jen MIHNE, je tu také dehonestována a je krutopřísně seksí, seksíí tak, že už není možno použít pro ni označení dáma, ani přívlastku inteligentní).
Taky musí být Homes AKČNÍ. Akčnější než slizoun Seagal, akčnější než Žánklótfandam, akčnější než slevy v Intersparu... "Holmesovy bojové schopnosti jsou stejně tak smrtící jako jeho pověstný intelekt," varoval oficiální text distributora. Nutno dodat, že smrtící jsou zejména pro toho, kdo by si přál, aby se filmový Sherlock alespoň trochu podobal tomu literárnímu. Mnohem víc než nakadeřený manekýn s očima mrkací panny by to snad měl být "anglicky vypadající" podivín, u kterého opravdu nesejde na tom, aby měl v každém momentu dokonalý účes - tedy nemělo by to být jeho jedinou, ústřední charakteristikou. U filmového Sherlocka však je, protože jinak není schopen, navzdory své dynamičnosti a akčnosti, skoro ničeho. Ono taky jak a co hrát, když celý příběh drží horko těžko pohromadě, scénář je učiněná tragédie a celé to je JAKO magicko-hororové, uááá. (Hezky to vystihl jeden z komentátorů na čsfd: "Sherlock a Watson chodí bůh ví proč z baráku do baráku, tam na ně vždycky někdo vybafne nebo nachystá nástrahu, chvíli se to řeže, a pak se jde zas o dům dál.") Dokonce není Holmes - na rozdíl od své nepřekonatelné literární předlohy - schopen iritovat svou arogantností. To na něm přece má být půvabné, že si člověk řekne, panebože, to je kretén, ale je zatraceně dobrej. U filmového zpracování však nezbývá než tento titul přenechat tvůrcům, ovšem bez toho dodatku. Zatraceně dobré to rozhodně není.
pondělí 4. dubna 2011
sobota 26. března 2011
Koho bych nechtěla potkat v lukách
U veterináře.
"A Lejdynko, když jsi byla taková hodná, ukážu ti za odměnu zlýho vlka, chceš?"
Z předešlých návštěv tuším, že pan doktor má jakéhosi vlčáka Čendu. Ale ta šelma, co po chvilce plavně vběhne do ordinace, mi vyrazí dech. To zvíře je nádherné. Statný lovec s krásnýma nevyzpytatelnýma svítivýma očima.
Čenda má Lejdynku taky asi za odměnu a bez jakýchkoli formalit jí směle zanoří čumec pod sukni dlouhých chlupů.
"Čendo, takhle se čuchá k princeznám?! Snad z druhý strany, ne?," připomene mu páníček.
"Pašák seš," hladím Čendu a ptám se hrdého chovatele, co je to za plemeno.
"Karpatský vlk."
"Vážně?" usmívám se nejistě, ale jsem ochotná tomu uvěřit. Pan doktor má vždycky pravdu...
"Je to československý vlčák, ale byl vyšlechtěný z karpatských vlků."
Dívám se na tohoto potomka karpatských vlků s obdivem. "Nikdy jsem takového psa neviděla..."
"No, tak kdybyste ho náhodou potkala v lese, tak se zakousněte do stromu a dělejte suchou větev. Utíkat by rozhodně nemělo smysl..."
"A Lejdynko, když jsi byla taková hodná, ukážu ti za odměnu zlýho vlka, chceš?"
Z předešlých návštěv tuším, že pan doktor má jakéhosi vlčáka Čendu. Ale ta šelma, co po chvilce plavně vběhne do ordinace, mi vyrazí dech. To zvíře je nádherné. Statný lovec s krásnýma nevyzpytatelnýma svítivýma očima.
Čenda má Lejdynku taky asi za odměnu a bez jakýchkoli formalit jí směle zanoří čumec pod sukni dlouhých chlupů.
"Čendo, takhle se čuchá k princeznám?! Snad z druhý strany, ne?," připomene mu páníček.
"Pašák seš," hladím Čendu a ptám se hrdého chovatele, co je to za plemeno.
"Karpatský vlk."
"Vážně?" usmívám se nejistě, ale jsem ochotná tomu uvěřit. Pan doktor má vždycky pravdu...
"Je to československý vlčák, ale byl vyšlechtěný z karpatských vlků."
Dívám se na tohoto potomka karpatských vlků s obdivem. "Nikdy jsem takového psa neviděla..."
"No, tak kdybyste ho náhodou potkala v lese, tak se zakousněte do stromu a dělejte suchou větev. Utíkat by rozhodně nemělo smysl..."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
